Články - Všesokolský slet

Vzpomínka na XIV. všesokolský slet

Vzpomínka na XIV. všesokolský slet pohledem TJ Přemyslovice

Autor příspěvku: Kateřina Grulichová

Vložil: Kateřina Grulichová dne: 06.01.2007 16:19:15

Vzpomínka na XIV. všesokolský slet

 

Žijeme v malé vesnici jménem Přemyslovice. V naší obci je dlouholetá sokolská tradice, není tedy divu, že i letos se bezmála stovka sokolů pustila do nacvičování na všesokolský slet. Naše jednota nacvičovala v sedmi skladbách. Svá  vystoupení jsme si mohli vyzkoušet nanečisto na veřejném cvičení v Němčicích, na župním sletě v Prostějově, na krajském sletě v Olomouci a samozřejmě na domácí půdě u nás v Přemyslovicích.

Nadšení a pocity očekávání se stupňovaly den ode dne, blížil se den odjezdu. Konečně jsme vyjeli směr Praha, po nekonečných hodinách ve vlaku a po ubytování, jsme vyrazili do Sazka areny, kde jsme žasli nad výkony účinkujících.

Než jsme odjeli do Prahy, mysleli jsme, jaká velká vystoupení máme už za sebou, ale opak byl pravdou! Při vstupu na obrovský stadion se jen tajil dech a představa vystoupení rozbušila naše srdce. Po náročných zkouškách  plných čekání, horka,  píle a někdy i velké legrace přišla naše chvíle. Chvíle, kdy se postavíte na plochu, rozhlédnete se kolem a uvidíte dav diváků, kteří přišli jen kvůli Vám. Stojíte, čekáte na hudbu, srdce buší, jste nervózní a nevíte, jestli na něco náhodou nezapomenete, ale když se ozvou první tóny hudby, zjistíte, jak nádherný pocit je být součástí tohoto celku, na tváři Vám naskočí úsměv a snažíte se ze všech sil, aby jste cvičili jak nejlépe umíte, jeden potlesk střídá druhý a Vy se cítíte hrdí, hrdí na to, že jste členy Sokola, hrdí na to, že jste dokázali nacvičit skladbu, hrdí sami na sebe,  užíváte si tyto pocity, ale nic netrvá věčně, nakonec se ozve potlesk, který je poslední. Ve velkém shonu opouštíte stadion a ani si neuvědomíte, že ten potlesk uslyšíte zase až za šest let….

Možná si někdo řekne jestli to stálo za to, jestli stálo těch několik minut na stadionu za tolik hodin nacvičování, píle a vůle. Stálo. Celou dobu mluvím  za nás přemyslovské sokoly a doufám, že to některým nebude vadit, ale myslím, že nikdo nelituje toho, že se do nacvičování pustil. Pocity z vystoupení si odnášíme v srdcích a při pouhé vzpomínce na ono vystoupení nás zamrazí a je jasné, že zase za šest let se do toho pustíme znovu, abychom se mohli opět postavit na stadion a říct si sokolské nazdar!                         

Hodnocení článku:

7pozn. 5 hvězdiček - nejlepší
4
3průměrné hodnoceni:
22.9
9
Počet hlasů 25

Diskuse k tomuto článku:

Přidejte diskusní příspěvek zde

Počet příspěvků 0.

zobrazeno: 4030 x