Sokol.Cz

Články

JUDr. Karel Kozánek

Autor příspěvku: Jiří Dunděra

Vložil: Martin Máslo dne: 05.04.2008 20:18:53

JUDr. Karel Kozánek (5. 3. 1858 Kroměříž − 2. 1. 1941 Kyjov)

150 let od narození advokáta, politika, starosty města a sokolského činovníka

 

Úvodem

Kyjovský advokát JUDr. Karel Kozánek patří v dějinách regionu k té hrstce vynikajících osobností, které se zasloužily nejen o to, že v roce 1896 mělo město české zastupitelstvo, ale dostalo do vínku i velkoryse budované školství a pevný směr rozvoje. Jako činovník Sokola, v jehož čele stál čtyřicet let, se postaral o největší rozmach v jeho historii. Stál na prahu Slováckých roků, které byly impulsem pro národopisné slavnosti v jiných regionech a iniciovali stavbu sokolovny, která slouží dodnes.

 

Polovinu života v čele Sokola

Vztah Dr. K. Kozánka k sokolské organizaci patří k nejvýznamnějším kapitolám v jeho životě. Do Kyjova ho přivedl na podzim 1887 jeho přítel z pražských studií lékař Dr. Severin Joklík. Oba, národně uvědomělí mladí muži, přinesli svěží vítr do kyjovské české společnosti, která se soustředila kolem Čtenářského spolku (1864) a mladšího Sokola, který byl založen o sedm let později. Protože sokolské aktivity omezovala německá radnice, bylo cílem pokrokových intelektuálů obnovit především skomírající činnost Sokola. Už v roce 1888 byl starostou jednoty zvolen  Dr. K. Kozánek a vytrval v jejím čele až do roku 1928. Současně s ním byl zvolen MUDr. Severin Joklík náčelníkem jednoty. Po čtyřiceti letech hodnotil Kozánkův nástupce ve funkci starosty Sokola Matěj Urban (popravený v r. 1942 nacisty) velký význam příchodu mladé generace v r. 1888 takto:

 

„…S nimi přišel i nový duch, a tak činnost v Sokole byla znovu oživena, stává se všestrannější, uvědomělejší a pokrokovější…“

 

Když byla v roce 1891 rozdělena Moravská župa na pět nových žup, stala se kyjovská jednota součástí župy Komenského a Dr. Kozánek jejím starostou od r. 1894 do r. 1930. Funkci převzal po svém švagrovi JUDr. Františku Vysloužilovi, advokátovi z Uh. Hradiště. Jako starosta župy Dr. Kozánek ji zastupoval ve výboru Č.O.S. Když po 36 letech na funkci rezignoval, dostalo se mu jmenování čestným starostou župy a Č.O.S. mu udělila čestnou plaketu „Na stráž“. Hodnotíme−li Kozánkovu činnost v Sokole, musíme uznat, že to byla zlatá doba kyjovské jednoty, která vyvíjela nejen všestrannou tělocvičnou činnost, ale i výchovnou a kulturní. Pod Kozánkovým vedením překonala těžká léta války a rakouské perzekuce, kdy bylo několik kyjovských Sokolů odsouzeno k trestu smrti či k mnohaletému žaláři. Dočkala se osvobození a v roce 1921 mohla vzpomenout 50 let od svého založení velkolepou slavností, jejíž součástí byla nejen župní cvičení, Maryša bratří Mrštíků, ale i velkorysá národopisná slavnost Slovácký rok, které se účastnilo 420 krojovaných sokolů i s Jízdou králů. Dobový tisk psal o slavnostech nadšeně a uváděl 30 tisíc návštěvníků, které do Kyjova přivážely zvláštní vlaky a přijely také početné výpravy z Jugoslávie, Francie, Anglie a Ameriky. Mezi vzácnými hosty byl i starosta Sokola Dr. Scheiner. Slovácký rok byl inspirací regionálních národopisných slavností po celé naší vlasti. V tom je jeho primát. Na tuto tradici navázaly i kyjovské poválečné Slovácké roky, které se udržely dodnes. V r. 1926 otevřel Dr. Kozánek i novou sokolovnu s tělocvičnou, divadelním sálem, kinem a prostorným hřištěm. Když slavil osmdesátiny, vydala kyjovská jednota         1. března 1938 zvláštní číslo Sokolského zpravodaje, aby ocenila veřejnou činnost svého bývalého starosty.

 

Kozánek jako regionální politik

V Kyjově, stejně jako v ostatních městech moravských, byla ve 2. Polo vině 19. století německá obecní správa, přestože město mělo většinové české obyvatelstvo, které ale nemělo žádnou hospodářskou moc. Obchody, živnosti, doly i sklárna byly v německých rukách. Němci měli spořitelní a záloženský spolek, hasičský sbor, německý čtenářský spolek a ke germanizaci přispívalo i německé nižší gymnázium Proti tomu měli Češi už zmíněný Čtenářský spolek (1864) a Sokol (1871). Důležitou roli sehrála i Občanská záložna (1874) a české vlastence posílil i příchod tří mladých absolventů pražské univerzity: JUDr. Josefa Galuska, MUDr. Severína Joklíka a JUDr. Karla Kozánka. Jejich zásluhou dostává Občanská záložna novou reprezentativní budovu se společenským sálem, který slouží i jako sál divadelní. Půjčky záložny umožňují českým občanům zakoupit domy v centru města a zakládat tam české obchody a živnosti. Zmáhá se i spolkový život, je založen Rolnicko−hospodářský spolek pro povznesení venkova. Každodenní mravenčí politická práce připravuje obyvatelstvo k volbám v roce 1896 a snaží se o pomalé počešťování okresních úřadů a soudu. Díky spolupráci Dr. Kozánka s brněnským advokátem a politikem Dr. Otakarem Pražákem se stává předsedou okresního soudu v Kyjově Alois Trčka. Čeští berní úředníci kontrolují pečlivě volební seznamy, a tak se konečně po volbách v r. 1896 dostává radnice do českých rukou. Dr. Josef Galusek je zvolen starostou, Dr. Severín Joklík 1. radním a Dr. Karel Kozánek 2. radním. Od tohoto roku se jeho jméno objevuje mezi zastupiteli a radními až do roku 1928, kdy odchází z veřejného života, protože mu jeho zdravotní stav nedovoluje dále pokračovat v práci. Od září 1917 do října 1918 byl zeměpanským komisařem, od 11. listopadu 1918 do 15. června 1919 starostou města, od roku 1920 do r. 1928 předsedou finanční komise. Vedle Dr. Joklíka má velkou zásluhu o kyjovské školství. V r. 1898 se mu podařilo přivést do Kyjova svého spolužáka z olomouckého Slovanského gymnázia Josefa Klvaňu, známého národopisce a přírodovědce. Svými intervencemi u významných českých politiků se zasloužil, že klasické obecní české gymnázium bylo v roce 1908 postátněno a přeměnilo se na reálné, jako první na Moravě. V druhé polovině roku 1914 zasáhly Kyjov těžce válečné události, když v důsledku protirakouské letákové aféry bylo rozpuštěno zastupitelstvo, na radnici dosazen vládní komisař Dr. Pánek, několik kyjovských občanů bylo vídeňským vojenským soudem odsouzeno k trestu smrti či dlouholetému žaláři a uzavřeno gymnázium. Oblíbený kyjovský starosta Dr. Joklík, přítel Klvaňův a Kozánkův, ukončil dobrovolně svůj život pod tíhou tragických událostí. V této neradostné době projevil Dr. Kozáneksvou příslovečnou neúnavnost a má hlavní podíl na skutečnosti, že po dvou letech, kdy gymnázium sloužilo jako vojenská nemocnice, pak jako sídlo posádky, bylo ve školním roce 1917//18 znovu otevřeno. Za rozhodnutím brněnského místodržitelství byla dlouhá řada deputací u českých poslanců a politiků, všechny vedl Dr. Kozánek. Když do Kyjova po válce přijel Dr. Kramář, byl samozřejmě jeho hostem. Jako přesvědčený demokrat věděl, že res publica znamená věc veřejnou, a proto snad nebyla v Kyjově organizace, kterou by neovlivnil, nebo nestál u jejího zrodu. Všem přičítal velkou důležitost, a tak vedle Sokola byl i dlouholetým starostou Českého hasičského sboru a spolu s profesorem gymnázia Ladislavem Fialou stál v roce 1919 u kolébky Klubu československých turistů.

 

Kozánkovo muzikantské srdce

Dr. Karel Kozánek byl vynikající muzikant, klavírista a podobně to platilo i o jeho sedmi sourozencích, zejména o jeho bratru JUDr. Emilovi (1856−1926), který převzal po otci advokátní kancelář v Kroměříži a mladší sestře Olze (1859−1905). Nebylo na tom nic zvláštního, protože dům jeho otce JUDr. Jana Kozánka, poslance moravského zemského sněmu, byl v Kroměříži kulturním centrem, kam se uchylovali všichni umělci, kteří přijížděli do Kroměříže. Například také skladatel Antonín Dvořák byl dobrým přítelem rodiny. Karlův dědeček univ. prof. MUDr. František Mošner ho vzal k sobě do Olomouce, aby tam studoval na právě založeném českém gymnáziu (1867−75). Tak se Karel dostal do dalšího významného centra hudebního dění. Na gymnáziu se seznámil s Josefem Klvaňou a bylo z toho přátelství na celý život. Klvaňa po letech píše ve svých vzpomínkách, jak Kozánek jako klavírista dojížděl na koncerty pořádané ve vile pražského obchodníka a mecenáše Neffa, který byl rodákem z Lipníku. Na letním bytě tu pobýval vedle básníka Adolfa Heyduka i skladatel Antonín Dvořák a zazněly tu poprvé i Moravské dvojzpěvy, věnované manželům Neffovým. V muzikantské činnosti pokračoval Kozánek i za svých právnických studií v Praze a po jejich ukončení i jako organizátor hudebního života. V letech 1880−81 byl jednatelem Besedy brněnské za Leoše Janáčka, od ledna 1881 působil jako výkonný člen Moravana v Kroměříži, pak jako jednatel a po odchodu sbormistra Josefa Blažka byl i sbormistrem. Jako aktivní muzikant se blýskl na veřejnosti, když například v roce 1887 doprovázel Ondříčka na jeho koncertech v Kroměříži. I ve stáří, kdy už hudbu nemohl aktivně provádět, harmonizoval moravské národní písně a o jeho celoživotní houževnatosti svědčí skutečnost, že se ještě v pokročilém věku naučil několika dalším evropským jazykům. Zajímavá je epizoda ještě z Kozánkova studentského života, kdy v Kroměříži působilo slavné Florentinské kvarteto, pozvané v roce 1879 starostou kroměřížského Moravana Dr. Taxisem k hostování. Karel jménem Jeana Beckera, primária kvarteta, poprosil Antonína Dvořáka, aby pro ně napsal „skladbu v ryze českém slohu“. Dvořák jeho prosbě vyhověl a napsal kvartet Es dur op. 51.

 

Na závěr osobní vzpomínka

JUDr. Karel Kozánek zemřel 2. Ledna 1941 v Kyjově a jeho manželka Anna ho přežila o 15 let. Zemřela 28. Září 1956. Vzpomínám si na patricijský Kozánkův dům s pavlačí do dvora, velkou zahradou obrácenou k mlýnům a bytem v prvním poschodí s výhledem na radnici. Dnes na tomto místě stojí Dům kultury, pohrobek socialistikého urbanismu. Chodil jsem do tohoto starobylého domu za svým spolužákem z gymnázia Pavlem (1934), vnukem JUDr. Karla Kozánka a synem JUDr. Jaroslava (1895−1972), který byl kyjovským notářem. Po čase jsem poznal i Pavlova bratra Karla a sestru Annu, kteří se z Kyjova odstěhovali a zůstal tu pouze o 15 let mladší Pavlův bratr Petr. Zatímco jeho otec, noblesní kyjovský notář, žil ve své starobylé knihovně plné klasiků a právnických knih vázaných v kůži jako na izolovaném ostrově, stal se z něho mladý rebelant, který podepsal Chartu 77, seznámil se i s kriminálem a stal se po roce 1989 poslancem České národní rady a předsedou rozpočtového výboru parlamentu. Ostatně už jeho pradědeček Jan byl poslancem a dědeček Karel vedl finance města 8 let. Dědeček doma vítal v Kyjově předsedu vlády Dr. Kramáře a Petr Václava Havla, ještě jako člena skupiny disidentů ve svém domě na Palackého ulici, přestože zahradou sousedil s budovou tehdejší SNB. Pak, že se svět nepohybuje po věčné spirále.

 

Jiří Dunděra

 

::: Originál lze zhlédnout v Kyjovských Novinách na měsíc duben 2008::: www.mestokyjov.cz/cms/televize_slovacko/tvs_kyjovnoviny/kn_kestazeni_2008/KN_04_2008/KN_04_2008.pdf

Hodnocení článku:

5pozn. 5 hvězdiček - nejlepší
1
0průměrné hodnoceni:
04.3
1
Počet hlasů 7

Diskuse k tomuto článku:

Přidejte diskusní příspěvek zde

Počet příspěvků 0.

zobrazeno: 5094 x